V ČR byl včera viděn zápas, který byl z mého pohledu historickým. Atmosférou, očekáváním, zájmem médií, tvrdými prohlášeními hráčů, vyhroceností fanoušků, soubojem o titul a mnoha dalšími faktory... díky nim jsme mohli zažít zápas na úrovni regulérního El Clásica.
AC Sparta Praha – FC Viktoria Plzeň. Dva fotbaloví giganti celé fotbalové historie, resp. Posledních pár let. Čeští fanoušci tomuto mači ne nadarmo říkají „české El Clásico“.
Již předem je jasné, že sparťanští fanoušci budou nadále tvrdit, že největším soubojem pro ně je pražské derby se Slávií. Ano, z historického hlediska zcela nepochybně, jenomže v posledních letech, kdy se sešívaní jakž takž drží mezi elitou první ligy se pozornost přesunula jinam. Viktoria Plzeň – dvojnásobný mistr ČR, dvojnásobný účastník Ligy mistrů, trojnásobný účastník jarní části Evropské ligy, vítěz českého poháru a superpoháru. To vše za poslední 4 roky. A Sparta, která získávala v devadesátch letech minulého století tituly jak na běžícím páse, avšak v posledních deseti letech jí ona nejvyšší meta pravidelně o něco málo uniká.
Rivalita je mezi těmito kluby v posledních letech obrovská, a právě ona realita dělá z tohoto zápasu zápas na světové úrovni. Zápas, který se svou řevnivostí, rivalitou, nesnášenlivostí a kdo ví čím ještě jiným směle řadí mezi světoznámé duely Barcelony a Realu Madrid, Chelsea a Arsenalu, Manchesteru United a Liverpoolu, či Benficou a Sportingem Lisabon.
Netvrdím, že včerejší zápas byl tím nejhezčím zápasem letošního ligového ročníku, ani že by byl na góly či šance nejpočetnější, ale atmosférou, mytikou a sílou okamžiku byl naprosto výjimečný. Hráči, kteří byli na hřišti schopni vypustit duši (ač Spartu nemusím, její hráči byli v tomto ohledu naprosto dokonalí), tvrdé a dohrávané souboje – nikdo před ničím neuhnul, krásné akce na obou stranách, přesto drama do poslední chvíle. Nesmírná rivalita fanoušků – jedni pasou po L(ž)imberském, druzí po Křetínském, rivalita na hřišti, ostrá prohlášení před a hlavně po souboji, velký tlak na rozhodčího, masivní zájem médií o tento zápas, počet diváků na stadionu i u televizí,... To vše dělá z tohoto zápasu zápas světový. Konečně jsme měli možnost ochutnat vypjatý souboj jako ze španělské Primera Division. Se vší omáčkou okolo, která jen podpořila to, co se dělo na hřišti. Tyto zápasy bývají spíše otázkou prestiže, než samotného výsledku, protože kdo tento zápas zvládne, ten bude Král.
