Derby S vs. S - velký zápas ve stínu malérů..

Derby dvou dlouhodobě nejlepších pražských klubů, tkzv. pražských S, je pokaždé velmi vyhecované, vypjaté a emocionálně nabité. Letošek nebyl vyjímkou, ale přesto se včerejší dvoustéosmdesáté derby předvedlo v horším světle, než všichni čekali..

A nebylo to bohužel hrou. Hra ve vypjatých zápasech, ve kterých jde o hodně, nabídne málokdy hezkou pokoukanou, ale spíše převládají ubojované a zabezpečené taktické výkony před krásnými akcemi plných úžasných kliček a přesně mířených střel. Včerejší duel Sparty se Slávií toto pravidlo potvrdil. Ne že by hra obou celků nebyla zajímavá, ale fotbalové krásy se v zápasu moc nenašlo..

Naopak překrásné choreo si připravili slávističtí fanoušci. Červenobílí se vytasili nejprve s vtipným obrázkem Chucka Norrise, který doplňoval text: Jen Pepi Bican dal víc gólů než já. Toto byl ovšem pouhý předkrm, pravý fajnšmekrovský kousek přišel ve 38. minutě, kdy se celá tribuna za v tu chvíli sparťanskou brankou ponořila do stříbrné mozaiky, která vytvářela nápis PEPI a spolu s obří fotkou pana Bicana dominovala celou minutu slávistickému stadionu. Takto si pravděpodobně člověk představuje fandění - skandování, podporování týmu a krásná chorea. I na ně by se dali nalákat další lidé na české fotbalové stadiony.

Stejný názor ovšem nesdíleli zakuklení sparťanští idioti. Omluvte mi ten výraz, ale v kontrastu toho, co předvedli slávističtí fans a čím později navázali sparťané, je tento výraz oprávněný. Rudí fanoušci si fandění představují zejména odpalováním petard, používáním dýmovnic, házení dělbuchů a zapalování ohňů. Nejenže najednou samotný fotbal přebije hluk střelby a dým, přes který není vidět na hřiště, ale i samotní hráči se jistojistě nemůžou cítit v těchto podmínkách dobře. Vrcholem pravděpodobně bylo "zaházení" slávistického kapitána Karola Kisela sprškou zapalovačů, kelímků s pivem a mnohými dalšími předměty. Rozhodčí kvůli sparťanským ultras musel nadvakrát přerušit zápas. Jaká škoda, že v reakci na fans z Letné klesli na jejich úroveň i ti červenobílí. Ve druhém poločase se i z jejich kotle začal linout kouř z dýmovnic a zahalil tak mnoha televizním divákům výhled na hřiště. 

Třešničkou na dortu byl pak konec utkání. Lidé ze sparťanského kotle vnikli po závěrečném hvizdu na hřiště a začali se objímat se svými modlami (hráči AC Sparta Praha), podávat si s nimi ruce a nechali si od nich zatleskat za podporu. Slávisté to samozřejmě brali jako stupeň nejvyšší drzosti - pokud vám na hřiště vnikne váš největší rival, samozřejmě vás to nenechá klidné a snažíte se pomstít, takže jsme se dočkali vběhnutí na hřiště i v podání několika desítek červenobílých. Ještě že situaci poměrně rychle a úspěšně uklidnila ochranka a policie. Nicméně ta měla být na hřišti mnohem dříve a nikdo by tak na hrací plochu vůbec vniknout nemusel.

Tolik asi k divákům. Nyní pár postřehů a komentářů k samotné hře. Jak jsem již několikrát psal, derby je pokaždé vyhecované a nejinak tomu bylo i letos. Nicméně vše má své meze a hranice a ty letos - dle mě - byly překročeny. 

Před každým derby je jasné, že rozhodčí bude po zápase nenáviděnou osobou. Jde jen o to z jaké strany a jestli oprávněně. Tentokrát se mohou zlobit slávisté. A bohužel i oprávněně. I pokud vynecháme sporné vyloučení Kisela, v prvním poločase byl v nebezpečné blízkosti šestnáctky faulován Marcel Gecov, ale rozhodčí faul neodpískal (zde měl situaci jak na dlani asistent rozhodčího, takže vina je spíše na jeho straně, protože jasný faul měl okamžitě signalizovat). No a největší chybu předvedl rozhodčí v 61. minutě, kdy odpískal zdánlivý faul Gecova na Vacka. Z opakovaných záběrů bylo ihned jasné, že faul to v žádném případě nebyl a mělo se nechat pokračovat ve hře. Možná nechtěnou chybou, ale bohužel hrubou chybou rozhodčí Kovařík ovlivnil utkání, protože standardní situace z dvaceti metrů uprostřed hřiště je prostě loženou šancí. A Vácha svým brilantním přímým kopem toto tvrzení plně podpořil. U Váchy ještě zůstanu.

V 89. minutě šel Kisel důrazně do souboje s gólmanem Vaclíkem a Lukášem Váchou. Rozhodčí se rozhodl posoudit situaci jako faul, Kisel obdržel druhou žlutou, tedy i červenou kartu a šel pod sprchy. Toto rozhodnutí někdo viděl jako faul, někdo jiný ne, bez emocí ale musíme říct, že rozhodčí si to bez problému obhájí. Co je ale pro mě neskutečné je následné chování Lukáše Váchy a částečně i Tomáše Vaclíka. Emoce sice hrají svou roli, Kisel atakoval gólmana (možná) se staženými nohami, aby ho netrefil, takže naštvání sparťanů je pochopitelné, nicméně to, co oba mladí sparťané předvedli je - opět dle mě - velmi nevhodné. V současné době, kdy jsou fotbalisté pořád dáváni za vzor mladým dětem a kdy se na fotbal koukají právě i oni, chytne záložník soupeře za dres pod krkem a gólman ho ještě nakopne… V diskusích si mnoho lidí dělalo nehezkou srandu z Váchova účesu "ala Führer" a tímto chováním tomu bohužel dodal i morální podstatu. 

Závěrem tohoto dlouhého blogu bych chtěl shrnout a vypíchnout zbývající poznatky. I přes výše uvedené skutečnosti hráči Sparty i Slavie jdou po zápase poděkovat svým fanouškům, kteří ale celý zápas (obzvláště ti rudí) narušují svým barbarským chováním, ba co víc - hráči Sparty se objímají, podávají si ruce a vytleskávají své fans, kteří k nim jdou až na hřiště. Pro mě je to velmi špatný signál. Potíže s těmito ultras jsou známi již dlouhou dobu a vypadá to, že ještě dlouhou dobu budou. FAČR, ačkoliv se snaží prezentovat jako prozápadní asociace, která chce přiblížit naší ligu těm západním (Anglie, Německo, Španělsko,…), se staví k trestům pro fanoušky velice shovívavě a bude zajímavé sledovat, jaké "tresty" vynesou nyní. Je zajímavé, že hned po českém derby se konalo ve Španělsku derby mnohem prestižnější - madridské derby mezi Realem a Atlétikem a po celý zápas nebyl narušen pořádek žádnou dýmovnicí, žádnými neukázněnými fanoušky a žádnými excesy hráčů. Tolik ke srovnání se západními ligami (mimochodem hráč zápasu sparťan Holek řekl, že excesy ke všem derby prostě patří… k tomu se ani nemá cenu vyjadřovat). Taktéž komise rozhodčích, která se rozhodla nekomunikovat s novináři, by měla začít tvrději trestat. Rozhodčí berou desetitisíce korun za zápas, a přesto dělají fatální chyby, jako ukončování poločasů před vypršením hrací doby nebo pískání faulů, které nebyly.

 Úplným závěrem bych rád osobním komentářem zkritizoval v současnosti nejčtenější deník Sport a jeho internetovou verzi, která se ráda vyžívá ve skandálech, v chybách rozhodčích (přestože každý jejich článek obsahuje minimálně jednu hrubou pravopisnou nebo faktickou chybu) a po každém sporném rozhodnutí ve prospěch obzvláště Plzně se objeví k dané situaci minimálně jeden článek. Až na rozhovor s Marcelem Gecovem se ovšem v tomto případě k chybám rozhodčího deník "překvapivě" nevyjadřuje. Ne nadarmo se deníku Sport již začíná říkat deník Sparta, obzvláště když vezmeme v potaz, že minimálně dva redaktoři jsou velkými sparťanskými fanoušky a pan Konečný se dokonce netají tím, že píše Spartě na objednávku. Tolik k novinářské (u tohoto deníku spíše pisálkovské) vyváženosti a nezaujatosti, o které se v současnosti hodně mluví. Ale o tom zas někdy příště.

Těm, co dočetli až sem, díky za přečtení a máte-li jiný názor, kritiku, pochvalu nebo nadávku, rád si to přečtu v diskusi. Děkuji :)

Zdroj fotek: Michal Šula, František Vlček - MAFRA